Konference TMI

„V nejbližších několika dnech lze očekávat exponenciální nárůst robotiky,“ prohlásil na úvod moderátor a garant konference, jež nesla název „Trendy v robotizaci a automatizaci 2016“, Branislav Lacko z Českomoravské společnosti pro automatizaci. Nešlo pouze o konstatování založené na odborném odhadu, toto tvrzení se opíralo také o známá data organizace International Federation of Robotics (IFR). Ta udává, že dle údajů, které má k dispozici, je v současných průmyslových provozech nainstalováno na 1,7 milionu průmyslových robotů, přičemž přírůstek za loňský rok dosáhl výše 230 tisíc a očekávaný meziroční nárůst má činit dalších patnáct procent.

Růst robotiky, jenž se odráží i v názvu konference „Roboty, kam se podíváš“, je patrný též z jiných indikátorů, což mohli návštěvníci vypozorovat také z prezentovaných výsledků mapujících současný stav robotiky v ČR; o tyto rezultáty se v rámci svého průzkumu trhu zasloužila redakce časopisu Control Engineering Česko. Ostatně zvýšený zájem o robotiku je možno vysledovat také z rostoucího počtu návštěvníků této konference, jež se rozhodla poukázat na současné trendy, které oblast robotiky provázejí.

Roboty v Továrně 4.0 poprvé

Již ve zmíněné úvodní přednášce zaznělo, že v celoevropském měřítku je patrný zejména trend využívání inteligentních průmyslových robotů v rámci kybernetických soustav Průmyslu 4.0. Ostatně toto téma si nenásilným způsobem proklestilo cestu do celého programu dvoudenní konference, jejíž vrchol nastal během dopolední diskuse druhého dne, kdy se horlivě debatovalo o dalším možném vývoji robotiky a automatizace celkově, samozřejmě s příklonem k tendencím mediálně silné čtvrté průmyslové revoluce. V továrnách budoucnosti, které iniciativa pomalu přivádí k životu, jistě najde uplatnění řada nových robotů, jež jsou konstruovány s cílem rozšířit spolupráci člověka s robotem. Ostatně o tom, že kolaborativní robotika již neexistuje pouze v teoretické rovině, se mohli přesvědčit návštěvníci konference nejen z přednášek, ale také z dostupných exponátů prezentovaných na doprovodné výstavě, která je již nedílnou součástí konference.

Branislav Lacko pak výčet nejmarkantnějších trendů v robotice zakončil ukázkou multirobotických systémů a upozornil na vstup mobilní robotiky do průmyslové praxe. O svém podílu na rozšíření robotiky na tuzemském trhu měl možnost přítomné přesvědčit zástupce první dodavatelské firmy v programu. Jiří Samek ve svém vstupu, na nějž navázal druhý den výčtem možností pro kolaborativní robotiku, prezentoval roboty Stäubli a ukázky jejich využití v různých aplikacích. Přítomné mimo jiné zaujala aplikace robotu při výrobě motorků do nadčasových hodinek značky Rolex, jež byla ukázkou přesné a jemné práce robotického obrábění.

Ostatně kvalitní robotické a automatizační komponenty jsou jedinou cestou, kterou se lze vydat, aby bylo dosaženo již zmiňovaného Průmyslu 4.0. Nicméně pro kompletaci prvků pro chytré továrny budoucnosti hrají roli nejen samotní producenti těchto technologií, ale také schopní systémoví integrátoři, kteří dokážou tyto komponenty proměnit v jeden celistvý funkční celek. „Nadčasová a originální vzájemná integrace těch nejlepších automatizačních komponent je klíčem k přípravě výroby budoucnosti,“ měl jasno Miroslav Rumpel zastupující společnost ELCOM, a. s., která se dle jeho slov snaží vytvářet jakýsi můstek mezi různými dodavateli.

Jedním ze zmíněných dodavatelů, který byl též jmenován v předchozí přednášce, byla bezesporu společnost Beckhoff, proto projev Aleše Malého vhodně uzavřel úvodní blok přednášek ukázkou, co tyto technologie mohou v jejím podání do aplikací vnést.

Cena hodiny robotu vs. cena lidské práce

Zatímco se návštěvníci konference stihli občerstvit a uskutečnit první plodné rozhovory s předchozími řečníky a zástupci dalších přítomných společností, připravoval se ke svému výstupu Tomáš Posekaný, který se kvůli absenci svého kolegy zhostil přednášky o metodice plánování robotizované výroby ve firmě Škoda Auto. Právě největší tuzemský výrobce automobilů je často spojován s principy nové průmyslové revoluce na našem území a úrovní automatizace patří mezi opravdovou výkladní skříň technologického progresu.

Přestože si je koncern dle slov přednášejícího plně vědom všech sociálně-ekonomických aspektů rozšiřování robotizace, věří, že jde o odraz měnící se struktury společnosti, kdy se bez zvyšující míry automatizace brzy neobejde žádný vyspělý průmyslový provoz. Ostatně pomineme-li dopad na oblast zaměstnanosti, je reálný výpočet nákladů na hodinu provozu robotu oproti hodině vynaložené na pracovníka poměrně propastný. Zatímco na robot je potřeba vyčlenit v rozpočtu 160 korun, u člověka jsou při stejné práci náklady stanoveny na 337 korun za hodinu. Proto ani pilotní nasazení robotu plně spolupracujícího s člověkem v závodě Vrchlabí při výrobě převodovek DQ200 (o kterém jsme již dříve informovali na webu www.controlengcesko.com) není tak překvapující.

I když by to tak mohlo vypadat, program prvního dne tímto nebyl ani zdaleka vyčerpán a kongres tak mohl přivítat dalšího zástupce předního světového výrobce robotů. Shodou okolností (a dle slov Petra Bryndy) nepřijeli zástupci další prezentující firmy do Brna v autech se třemi diamanty, ale místo Mitsubishi zůstávají v České republice věrni vozům koncernu Škoda Auto. Kromě řady jiných ukázek, včetně zajímavých videí z různorodých aplikací, zaujal posluchače malý oslí můstek v podobě heroického výkonu robotu se zajímavou dřevěnou hračkou s míčkem na konci, což bylo důkazem naprosté dokonalosti motorických schopností robotu – na rozdíl od pokusů drtivé většiny účastníků, kteří s ním u výstavky marně zápolili.

Přednáška reprezentantů Škody Auto nebyla jediná, která se ve větší míře věnovala oblasti tak typické pro robotiku, tedy svařování. Svého zástupce měl v programu také dodavatel moderních řešení pro robotizované svařování firma Fonius. „Naše řešení nazvané TransProcessSolution (TPSi) je taktéž řešením připraveným pro tzv. Průmysl 4.0. Oproti standardním řešením je jeho užití navíc vhodné pro úsporu času, nákladů či snížení víceprací,“ uvedl Lukáš Volanec ze společnosti Fronis Česká republika s. r. o.

Bezpečnostní aspekt spolupráce robotu a člověka
Základní myšlenka, která se dere na mysl při vyslovení slova robot, je jistě odkaz na vědecko-fantastická díla. A pravdou je, že odtud také průmysl čerpal mnoho inspirace. S Tomášem Prchalem ze společnosti B+R automatizace jsme se tedy vydali na malou pouť „zpět do budoucnosti“, která odkazovala také na některá klasická filmová díla, kde spolupráce robotu a stroje byla již na denním pořádku. „Roboty budou menší, lehčí, výkonnější a levnější. Opustí klece, v nichž jsou v současnosti z bezpečnostních důvodů zavřeny. Nároky, které budou kladeny na bezpečnostní techniku, se zdají být řešitelné,“ citoval Prchal jednu z vizí o budoucím průmyslu a následně ukazoval jednotlivá řešení v oblasti zabezpečení této spolupráce. Ostatně o tomto tématu bylo možné získat hlubší povědomí i z výkladu Petra Škraňky z firmy Pilz Czech s. r. o., jenž objasnil základní problematiku tak, že posluchači přesně věděli, kde hledat další potřebné informace, a zároveň pochopili základní pravidla bezpečnosti spojená s aplikací průmyslových robotů v dnešní výrobě.

Obava z tradičního ochabnutí pozornosti zřejmě vedla společnost Festo k myšlence, že by bylo třeba opět předvést něco živějšího, což také nastartovalo trend reálných aplikací, který dominoval závěru prvního dne. Již od oběda se na stolech posluchačů povalovaly 3D brýle, nikoli však zbůhdarma, a i když se nenaplnily tužby některých obdivovatelů Hvězdných válek, ukázka využití 3D modelace při vývoji systému a zařízení v podání Zdeňka Haumera nenechala jedno oko nebarevné.

Abychom náhodou ani na chvíli nezapomněli, že stín digitální výroby padá na všechno průmyslové snažení, přispěchal se svou upomínkou tradiční výrobce komponent pro úchopové systémy robotiky. Pavel Ambrož však neukázal pouze realizace těchto stále se zdokonalujících koncovek robotických ramen, ale upozornil i na jejich provázanost s nástupem nových trendů ve výrobě.

Ani v letošním ročníku pak nechyběla oblast aplikací strojového vidění u robotických pracovišť. Ukázku možností různorodých aplikací si vzali na starost postupně Tomáš Gřeš z ATEsystemu a Pavel Hofman z firmy EOLA.

Průmysl 4.0 (určitě ne) naposled

Dojmů, vjemů a informací bylo v prvním programovém dni konference tolik, že ani dlouhé diskuse u večerního pohoštění nechtěly brát konce, ale i přesto se podařilo posluchačům a řečníkům dodržet časový plán a potkat se znovu v konferenčním sále, aby v plánovaném diskusním bloku znovu probrali již mnohokrát zmiňovaný Průmyslu 4. 0. Trochu do ztracena vyšuměla původní myšlenka fóra, tj. přiblížit tyto tendence širšímu publiku jakožto trend do budoucna, jelikož se ukázalo, že v řadě témat se již jedná o hojně diskutovanou realitu. Nicméně kvalita příspěvků jen posunula myšlenkové popudy a nálady průmyslu všeobecně.

Do diskusního fóra se postupně zapojili Daniel Kaminský z firmy ELCOM, Jan Ohřál za B+R automatizaci a Martin Baumruk ze Siemensu, který navíc doplnil téma o pohled na kolaborativní roboty z hlediska konceptu digitální továrny.

I když se často ukazuje, že téma je nejen velkým mediálním lákadlem, ale již také částečným strašákem firem, spor o to, zda jde o revoluci či evoluci ve výrobě, zůstává pořád bez vítěze, protože argumentace obou táborů má své pevné body. 
Tak jako tak se touto problematikou nebudeme v tomto článku zabývat dopodrobna a vrátíme se k ní v květnu v redakčním speciálu i na plánované konferenci s názvem Digitální výroba 2016 (více na www.konference-tmi.cz).

Robot a člověk – ruku v ruce vstříc dalšímu vývoji

Bezesporu lze říci, že ačkoli diskuse o výše jmenovaném tématu patřila k jednomu z vrcholů konference, ani ta ještě neznamenala její závěr. Druhého dne plynule pokračovaly debaty a přednášky tematicky spojené se dnem prvním, jejichž cílem bylo naznačit, jak bude vypadat budoucnost robotů a jejich interakce s člověkem. Mimo současné trend a nabídku v této oblasti došlo i na posouzení role často podceňované sekce údržby, jejíž pracovníci jsou také základním pilířem přínosu robotiky v míře, jaká se u této investice očekává.

Pravdou však zůstává, že budoucnost průmyslu bude bezesporu vybudována na bedrech průmyslových robotů. Výhody automatizovaných pracovišť začínají přehlušovat sílící hlasy odborů, které ale také jen tak neutichnou.

Odpověď na otázku, kam se budou tyto trendy ubírat dlouhodobě, není asi v možnostech našeho redakčního kolektivu, nicméně jisté je, že s největší pravděpodobností budeme tyto odpovědi hledat společně opět za rok na dalším ročníku konference.