Konference TMI

Kdo by se domníval, že nejlepším způsobem úspor je zaříznout kohoutky na straně nákupu, mýlil by se snad ještě více než ten, kdo by při hledání úniků nepřemýšlel o opravdových kohoutcích napříč podnikem. Záměrem přednášek, ale i apelem organizátorů v úvodu bylo jednoznačné sdělení, že naopak každá dobře investovaná koruna je tím pravým zdrojem skutečných úspor v průmyslu.

Nebylo příliš velkým překvapením, že téma přitáhlo pozornost celého tuzemského průmyslového spektra, a finální účast to jen potvrdila. Však také z pohledu dnešního výrobního podniku a neustále sílícího konkurenčního prostředí je vidno, že tlak na snižování výrobních nákladů a zajištění maximální pružnosti nebyly na pořadu dne nikdy tak často jako dnes. Jistě chápeme, že pouhá výměna osvětlení za úspornější variantu, jak doporučují mnohé audity, nebude pro průmysl všespásná. I z tohoto důvodu pojaly úvodní přednášky tuto problematiku v širším měřítku, i když došlo také na dílčí úsporná řešení.

Jak snížit účty za energie?

„Dejte našim naměřeným energetickým hodnotám smysl,“ zní nejčastější požadavek klientů společnosti SIDAT, jak prohlásil její jednatel Radim Novotný. Způsoby, jak toho dosáhnout, pak byly obsahem úvodní přednášky, která hledala zejména podmínky a nástroje k řešení úspor formou informatiky. Každé takové řešení by pak dle Novotného mělo obsahovat analýzu již existujících poměrů a návrh řešení, projekční práce, dodávku a instalaci měřicích přístrojů, dodávku a instalaci tzv. „uzlů sběru dat“, síťové infrastruktury a integraci stávajících systémů. Závěrečnou fází projektu je pak samotné dodání a instalace systému pro monitoring a archivaci.

Ostatně počítačové systémy, jejich rozvoj na průmyslové půdě i ustavičný tlak na měření veličin všeho druhu jsou dobrým startovacím bodem pro hledání dalších úspor v průmyslových procesech. Úspory však lze hledat také na úrovni samotných strojů. O tom v sále jako první přesvědčoval Jiří Vyroubal z Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii. Na případech z praxe demonstroval kupříkladu prostou úsporu energie ve stávajícím výrobním režimu díky zamezení plýtvání energiemi a snížení příkonu. Stejně tak poukázal na úpravu technologií, což vedlo k vyšší produktivitě a logické úspoře času, tedy i nákladů.

Komplexní pohled na úsporu energií v celém životním cyklu zařízení, zejména pak při jeho pořizování a provozování, přinesla přednáška jednatele společnosti Murrelektronik Vladimíra Schnurpfeila. Ten také demonstroval nepřehlédnutelný přínos produktů této společnosti, o čemž se mohli přesvědčit hosté semináře také mimo tuto přednášku, jelikož v předsálí již tradičně probíhala jakási minivýstava řešení pro úsporu v průmyslových provozech. Zde bylo možné zastihnout také duo Pavel Jaroš z B&R Automatizace a Jiří Hula z firmy Elcom, kteří rovněž uzavírali úvodní blok úzce spjatý s hospodařením s energiemi.

„České firmy plýtvají energiemi. Až čtyři z pěti podniků sledují energetické náklady jen zpětně, tedy když už své peníze utratily!“ uvedl v úvodu své přednášky Jaroš, přičemž se pokoušel v rámci svého výstupu navést posluchače na myšlenky vedoucí k řešením pro zamezení plýtvání energií. Opíral se přitom v úvodu o výsledky průzkumu, který mapoval nálady firem ve smyslu úvah o samotných krocích vedoucích k úsporám. Jednou z opakovaných pravd dne pak bylo, že řada firem správně vidí největší potenciál v implementaci nových moderních technologií. Ty ostatně tvořily také část referátu již zmíněného zástupce společnosti Elcom, která uzavírala první ucelenou část přednášek.

A kdybyste náhodou tápali, kde na to vše vzít peníze, mohli jste si hned v úvodní prezentaci druhého bloku nechat poradit od zástupce firmy eNovation, která mapovala způsoby, jak dosáhnout na dotace pro technologický upgrade ve výrobě.

Neslyšíte, jak vám unikají peníze?

Stlačený vzduch představuje jednu z klíčových veličin na mnoha místech výrobních procesů. Přitom úniky stlačeného vzduchu znamenají extrémní energetické ztráty. „Samotné náklady na výrobu vzduchu jsou tvořeny jen nepatrnou počáteční investicí a provozními náklady na kompresor. Až 72 % těchto výdajů představují energetické náklady,“ uvedl Vladimír Volem ze společnosti Kompresory PEMA a dodal, „nejhorší na tom je, že v mnohých případech tvoří podstatnou část – od 0 do 60 % – neefektivní chod kompresoru.“ Z dalšího průběhu přednášky pak bylo patrné, že existuje řada způsobů, jak tomuto negativnímu jevu předejít.

Jak již bylo zmíněno, skutečné úspory plynout také z omezení úniků stlačeného vzduchu. „Častým mýtem ve výrobě je domněnka, že vzduch je zdarma, proto není potřeba na něm šetřit,“ reagoval Martin Dostalík ze společnosti Sonotec. Pravdou je, že únik tlakového vzduchu lze doslova slyšet. Nicméně není to tak, že by stačilo zkušené ucho údržbáře. I když i to může být pravda, spolehlivější je samozřejmě využití ultrazvukové detekce.

A zatímco se zástupce firmy Sonotec podrobně zaměřil na využití ultrazvuku u kompresorů, nelze opomenout, že tuto metodu lze aplikovat i jinde. O tom posluchače jistě přesvědčil Libor Keller, který tentokrát zastupoval společnost TSI System, jež mimo jiné dodává produkty firmy UE Systems. „Kromě dříve zmíněných možností detekce úniků tlakového vzduchu či technických plynů lze efektivně ultrazvuk používat při kontrole ventilů, diagnostice ložisek nebo hledání výbojů,“ potvrdil všestrannost řešení Keller.

Svůj díl úspor představuje také veličina, u níž byste úsporná řešení možná ani nepředpokládali. Peníze odtékající s odpadovou vodou mohou však být velice zajímavé, což věděl zejména Vladimír Jirmus z firmy ASIO. Stejně tak propojení projektové dokumentace s výrobou díky řešení firmy EPLAN vede k řadě časových a finančních úspor, což jen potvrdilo, že úspory lze hledat i tam, kde byste po nich dříve nepátrali.