26.5.2016

Ve dvoudenním maratonu přednášek zazněla na konferenci Digitální výroba a doprovodném semináři o MES systémech spousta zajímavých myšlenek. Nás v redakci zaujalo prohlášení jednoho z účastníků, které jsme si dovolili použít také do nadpisu tohoto shrnutí dojmů z akce. V první řadě to bylo proto, že z jazykového hlediska nám spojení „vývoj se vyvíjí“ korektoři zcela jistě omlátí o hlavu. Podstatnější však je sémantická rovina, neboť toto prohlášení krásně evokuje náladu celé akce, která proběhla 10. a 11. května 2016 v Brně.

Trochu nezvykle patřila úvodní přednáška naší redakci. V ní jsme se pokusili nastavit ráz akce, která si kladla za cíl pokusit se utéct pokud možno co nejdále od teorie kolem Průmyslu 4.0. Přednáška se pokusila predikovat, jak bude vypadat výroba s výhledem do roku 2020 a dále, a jedním ze závěrů bylo, že technologie budou nadále měnit ráz průmyslové výroby. Také zbylé přednášky se držely zejména roviny technologických inovací a nástupu digitálních nástrojů do výroby. Apel v úvodu zdůraznil nutnost investic do řešení, která si kladou za úkol zachovat nebo zvýšit konkurenceschopnost českého výrobního sektoru. Malým experimentem jsme se snažili dokázat, že dnešní investice vedou k tak často zmiňované „průmyslové revoluci“. Vězte tedy, že při zahájení seděla v sále hotelu Avanti přibližně třetina posluchačů, kteří věří, že se jejich výroba po vzoru Průmyslu 4.0 proměňuje.

Od Darwina k Průmyslu 4.0

I přes výše uvedené není úplně pravda, že se jedná pouze o technologie. Ze všech stran je stále častěji slyšet, že žádné revoluční nálady v průmyslu neobstojí, pokud se nebude adekvátní pozornost věnovat pozici lidí ve výrobě zítřka.

Lidí je dost, těch vhodných do nových, ba i těch stávajících, továren už tolik zase ne. „Musí se změnit myšlení lidí, to je revoluční,“ měl jasno Jiří Holoubek, který na akci reprezentoval Svaz dopravy a průmyslu ČR. Svůj výstup jako důkaz toho, že bude konference ryze technologická, směřoval daleko od výroby. Jakožto podporovatel Národní iniciativy Průmyslu 4.0 znovu upozorňoval, že je potřeba zachovat bdělost i u předvýrobních etap. Největší obavou zasvěcených tak dle něj vystihuje fakt, že z dnešních technických škol v žádném případě nevychází zaměstnanci schopni „naskočit do výroby“. A právě to může být problém budoucího rozvoje.

Podobné obavy částečně potvrdil také zástupce reálného českého výrobního provozu. Ono asi není úplnou náhodou, že si cestu do programu našel zástupce tuzemské největší automobilky. „Když jsme poprvé slyšeli o Průmyslu 4.0, trochu jsme znervózněli. Báli jsme se, že jsme zaspali dobu, ale hlubší zkoumání nás ujistilo, že jsme snad na dobré cestě,“ zaznělo mimo jiné z úst Tomáše Posekaného, který v programu zastupoval společnost Škoda Auto. Dílčí investiční projekty a zavádění nových technologií ve výrobě, které jistě probíhají také v mnoha jiných provozech, se tak ukazují jako cesta k nastávající průmyslové revoluci. I když to třeba mnohokrát ani netušíme. A nebylo to naposled, co tato myšlenka vyplynula na povrch. Ať už šlo o nové robotické pracoviště kolaborující s operátorem či nové prvky chytré údržby, vše je nadmíru slučitelné s revolučními teoriemi.

Ostatně vývoj je důležitý ve všech oblastech lidského bytí. Již v roce 1858 zaznělo, že druh, který přežije, není ten nejsilnější. Je to ten, který se dokáže nejlépe přizpůsobit. Darwinova poučka, omluva všem zarytým věřícím, platí stejně dobře také pro firmy. Právě na to se snažil ve své přednášce upozornit Jiří Bavor ze společnosti Siemens (exkluzivní rozhovor najdete na str. 52 časopisu Control Engineering). Společně s účastníky si pak kladl otázky směřující k odpovědi, zda jsme na Průmysl 4.0 připraveni. Pro přípravu je dle něj potřeba podniknout minimálně čtyři kroky v oblasti digitalizace, konektivity, vertikální integrace a integrace napříč dodavatelským řetězcem.

Individualizace masové výroby

Pamatujete si, jak dlouho jste měli svůj první mobil? A jak dlouho máte ten poslední? A teď nejhůř, jak dlouho jsou spokojeny se svým mobilem vaše děti? V těchto otázkách spočívá jádro pudla při úvahách, proč se rychlost změn ve výrobě zrychluje. Masová individualizace pochází právě z proměny požadavků zákazníků. Nároky se zvětšují a netrpělivost stupňuje. A jak jinak posunout cykly ve vývoji a čas z výroby směrem k zákazníkovi než právě s pomocí moderních technologií.

Nabídku technologií v úvodu nedemonstroval pouze Siemens, ale také společnosti B&R či Beckhoff. Zatímco Karel Bílek nás zavedl do rakouského výrobního závodu B&R, kde o přechodu k plné digitalizaci nebylo pochyb, Tomáš Halva podnikl studii napříč zákazníky v České a Slovenské republice. Skládankou pěti dílčích projektů dokazoval, že příprava na změny v průmyslu již napříč tuzemskými podniky probíhá. Až toto upozornění potvrdilo, že všechny tyto „přípravné projekty“ jsou opravdu cesta k Průmyslu 4.0.

Cesta je, jak již bylo naznačeno a jak napovídal název setkání, dlážděna digitalizací. I proto podruhé v programu zazněl hlas společnosti Siemens, tentokrát z úst Filipa Nechvátala, který představil nástroje vhodné pro vytváření a optimalizaci digitálního podniku. A jak právě tento řečník řekl: vývoj se vyvíjí. I proto nás zavedl k nahlédnutí do žebříčku nejvýznamnějších světových značek a firem. Překvapilo nás, že první výrobní firmou v žebříku je až osmá Toyota. A kdo vede? Firmy, které řeší data či služby.

Není pak divu, že oblast IT proniká stále častěji na úroveň výroby. Toto propojení navíc nabývá na síle strategickými partnerstvími mezi dodavateli řešení. Jiří Rott zastupující giganta světa IT, společnost CISCO, je dle svých slov přesvědčen, že větší kooperace tradičních rivalů v oddělení IT a OT je základním pilířem budoucí výroby.

Automatizace a digitalizace probíhá, tempo se zrychluje

Přechod k těmto digitálním továrnám budoucnosti však nebude jednoduchý. „Těžko si představit, že by začaly hromadně růst nové továrny takříkajíc na zelené louce,“ je přesvědčen Miroslav Dub. Velice zajímavým sdělením byla jeho úvaha, jak by mohl vypadat přechod na digitalizovanou výrobu v existujícím prostředí českého výrobního podniku. Transformace výroby se bude určitě muset vypořádat s dědictvím minulých generací a bude hodně záležet na přizpůsobení dodavatelů, aby mohly být nové technologie začleňovány do výrobního zázemí postupně.

O tom ostatně jsou přesvědčeni také další dodavatelé automatizačních komponent, kteří přispěli do programu. Jmenovitě tak svou připravenost dokazoval Rockwell Automation, Process Automation Solutions či National Instruments. Oslí můstek k dalšímu tématu pak v závěru dal Slavoj Musílek ze společnosti Universal Robots, který se zaměřil na konkrétní vliv robotizace. Připravil tak posluchače na webinář, který se o pár dní později soustředil na téma kooperativních robotů v továrnách současnosti a budoucnosti.

Z prvního dne konference tak byla jasná jedna věc, o níž jsme psali dříve. Samotní dodavatelé automatizace jsou na požadavky Průmyslu 4.0 připraveni. Otázka je, jakým způsobem se k těmto technologiím postaví samotné průmyslové podniky, u nichž je vidět stále částečná skepse a vyčkávání dalšího vývoje.

Jisté ovšem je, že společnosti, které chtějí zůstat na úrovni světových velmocí, budou muset sáhnout do peněženek a k investicím se uchýlit. Pozitivní je pak fakt, že náš úvodní experiment se zdařil a poměr rukou, které ve světle nových poznatků věří, že jsou připraveny čelit výzvám Průmyslu 4.0, se obrátil. Třeba jen dílčími projekty, které spočívají v rozvoji IT ve výrobě, o nichž jsme zdárně hovořili v doprovodu MES centra také následující den…