Současné trendy v robotizaci i automatizaci - téma lednové konference
Stále většímu zájmu se těší nejen robotizovaná pracoviště napříč tuzemskými průmyslovými provozy, ale také konference, která mapuje, jaké trendy je dobré v této oblasti při implementaci sledovat. Téměř na dvě stovky posluchačů se tak dozvěděly, že zájem budí zejména kooperace robotu s člověkem, především pak bezpečnostní aspekt tohoto spolupůsobení.
Reálné implementace jako pojítko programu
Již úvodní blok konference, jenž patřil významným výrobcům robotů působícím na místním trhu, přinesl několik pohledů na současnou nabídku. „Naší hlavní prioritou je vyvíjet aplikace pro roboty dlouhodobě vlastní, tedy úkony s vysokou rychlostí a přesností,“ představil portfolio robotů Stäubli Jiří Samek a svou prezentaci doplnil o řadu ukázek nasazení robotů v praxi, což jeho slova jen podtrhlo. Okrajově se do programu znovu vloudilo slovo kooperace, přičemž firma Stäubli i zde zaujímá svébytný postoj, neboť své roboty spíše osazuje různými bezpečnostními prvky, než aby spěchala s vývojem kooperativního robotu v pravém slova smyslu.
Také společnost Mitsubishi se nenechala zahanbit a přispěchala s množstvím reálných ukázek projektů, které firma realizovala v oblasti robotizace. Petr Brynda poté svůj výstup doplnil o komplexnější nasazení robotů do procesu automatizace, zejména pak vyzdvihl vliv rozvoje IT na výrobu. „Využívání moderních informačních technologií přispívá k uspokojování individuálních a náročných potřeb zákazníků,“ uvedl mimo jiné Brynda.
Růst IT a vliv na robotizaci
Konference si však vzala za cíl pojmout co největší škálu současných trendů v oblasti robotizace a přidružené automatizace. Již několikrát zmíněné téma rozšiřování IT ve výrobním procesu znovu zopakoval Radim Novotný ze společnosti Sidat s. r. o. „Problematika implementace principů Průmyslu 4.0 a zejména integrace řídicích systémů je poněkud jiná úloha než klasické automatizační nebo IT úlohy,“ uzavřel Novotný své poznatky, jimiž se během prezentace pokusil nastavit základní úskalí zvyšování digitalizace v provozu.
Úvodní přednáškový den se však dostal i k dílčím komponentům na robotických pracovištích. Velkou pozornost vzbudily zejména možnosti 3D kamerových systémů, silových senzorů či problematika přímého programování robotů.
A dostalo se také na témata, která vhodně posloužila jako upoutávka pro druhý přednáškový den. Ten byl věnován zejména oblasti mobilních robotů, kooperaci robotu s člověkem a z ní vyplývajících nových požadavků na bezpečnost. „Mobilní robotika“ je prozatím termín, který zní spíše jako hudba budoucnosti, ale automaticky naváděná zařízení již v provozech nacházejí své místo. Několik ukázek do programu zajistil Petr Váňa ze společnosti OMRON, který představil platformu mobilních robotů Lynx.
Přátelství člověka s robotem
Větší objem reálných instalací – a ruku na srdce – i větší objem vášnivé diskuse však v letošním ročníku patřil tématu, které je hojně mediálně probíráno. Robot a člověk v jednom týmu je výzvou pro většinu, možná i pro všechny tradiční (i netradiční) výrobce robotů. Svého zástupce do boje za větší rozmach kolaborativních robotů tak vyslala již řada prestižních firem.
„Kooperativní robotika představuje zajímavé možnosti dalšího rozvoje automatizace, a to zejména v případě menších a středních podniků,“ prohlásil Matěj Skubík ze společnosti Universal Robots, která byla nejen generálním partnerem tohoto tématu letošního ročníku konference, ale může se pochlubit i největším množstvím úspěšných realizací u zákazníků. To, že na trhu již nezůstávají osamoceni, však rychle dokazovaly nové přírůstky ve stájích firem Fanuc a ABB. Sluší se přitom neopomenout fakt, že všechny roboty si bylo možné díky jejich přívětivé povaze doslova osahat v přísálí konference.
„Kolaborativní robotika je často označována dvěma způsoby. Jedni v ní vidí dočasnou módu, druzí trvalou perspektivu,“ vhodně shrnul téma v závěrečném příspěvku o kooperaci Otto Havle ze společnosti FCC průmyslové systémy s. r. o., který hledal argumenty pro obhajobu těchto postojů. Jak sám předeslal hned v úvodu, úkolem přednášky nebylo poskytnout přesnou odpověď, ale všichni cítili, že misky vah se přikláněly spíše na stranu víry v další rozvoj cobotů na tuzemském trhu. Otázka, která však zůstávala viset ve vzduchu po celou dobu, otevřela prostor pro závěrečný blok.
Robot pracující bezpečně zavřený v kleci již není dogmatem. Vyvstává tak hlavní otázka, jak udělat takovéhoto robota skutečně bezpečným. Odpověď na zajištění bezpečnosti pak hledalo hned několik přispěvatelů, kteří se však ve výsledku shodli snad na jediném: „Na trhu v současné době neexistuje – a ani nikdy zřejmě existovat nebude – skutečně bezpečný robot. Bezpečná může být pouze aplikace.“
Ani dvoudenní konference však nedokázala toto obšírné téma pojmout dostatečně. Malou útěchou pro účastníky i čtenáře tohoto textu budiž skutečnost, že další rozšíření přichází záhy díky redakci časopisu Control Engineering Česko. Než bude připraven následující ročník konference, doporučujeme tedy pokračovat ve čtení v březnovém vydání CE Česko.