Průmyslová bezpečnost a ochrana před výbuchem - témata, která „otřásala“ podzimním Brnem
Průmyslová bezpečnost – nevědomost i anarchie!
Hned úvodní téma, věnované podstatným a nepodstatným změnám u strojních zařízení z pohledu strojírenské směrnice 2006/42/ES ukázalo, že v řadě výrobních podniků si s dokumentací a bezpečností u nově zaváděných technologií příliš hlavu nelámají. „Při zapracování nového zařízení do výrobní linky často panuje nejasnost a v některých případech i úplná anarchie. ES prohlášení o shodě jsou často neúplná nebo zcela chybí a při obměně strojního vybavení panují nejasnosti, jak dostát legislativním požadavkům,“ uvedl Filip Němeček, expert v oblasti bezpečnosti společnosti SYSTEMOTRONIC. Následná diskuse ukázala, že nezodpovězených otázek je stále mnoho a pomoci by rozhodně měla nová strojírenská směrnice, jejíž novelizace se chystá.
Detailněji problematiku požadavků pro zavádění nového stroje na trh rozvinul Karel Stibor ze společnosti Rockwell Automation. Věnoval se nejen základním požadavkům na nové stroje, ale i minimálním požadavkům na bezpečnost u strojů a zařízení, které jsou již používány. Upozornil rovněž na nové normy upravující problematiku testování optických závor a připomněl fakt, že stávající normy neznají pojem „kobot“. Přínosem byl rovněž praktický příklad vytváření bezpečnostních funkcí při budování robotického pracoviště. Z mnoha doporučení, která zazněla, lze vyzdvihnout především to o ukládání technické dokumentace. „Z našich zkušeností jednoznačně vyplývá, že je dobré ukládat technickou dokumentaci po dobu dvaceti let, od uvedení stroje nebo technologie na trh. Po dobu deseti let to sice ukládá zákon, ale dalších deset let trvá promlčecí lhůta,“ vysvětlil Stibor.
Pro řadu posluchačů byla šokující přednáška Lukáše Šebely, inspektora bezpečnosti práce se zaměřením na chemické látky a ropný průmysl. Upozornil nejen na systémové chyby, kterých se zaměstnavatelé i zaměstnanci v otázkách bezpečnosti na pracovišti dopouštějí, ale na několika reálných videích rovněž demonstroval, k jakým fatálním následkům může dojít v nejrůznějších provozech, kde bezpečnostní opatření podcenili nebo vůbec neřešili.
O tom, že školení BOZP nemusí vždy znamenat jen nutné zlo v podobě instruktáže a podpisu „papíru“ o jeho absolvování, přesvědčil všechny přítomné Tomáš Pětvaldský, vedoucí oddělení B1-bezpečnosti práce společnosti Liberty Ostrava. V této huti pracuje přes šest tisíc zaměstnanců s vyšším věkovým průměrem, přesto se zde rozhodli řešit vzdělávání v oblasti bezpečnosti formou virtuální reality. „Chtěli jsme zaměstnance aktivně zapojit do oblasti vyhledávání rizik a pro tyto potřeby je virtuální realita ideální volbou,“ vysvětlil Pětvaldský. Společně s Vladimírem Bronišem, zástupcem společnosti ATOS, která celý program pro ostravskou huť vyvíjela, demonstrovali příklady z reálného provozu, simulované ve VR.
V přednáškovém sále brněnského Hotelu Avanti ale také hořelo. Ing. Martin Kulich se svým týmem z Vědecko-výzkumného uhelného ústavu Ostrava (VVUÚ) připravil v mobilní minilaboratoři praktické ukázky možností výbuchu v průmyslovém prostředí a pozval tak všechny přítomné na druhý přednáškový den, který se věnoval právě rizikům výbuchu nejen v průmyslové praxi.
Výbuchy na vlastní oči
Seminář EX prostředí se tradičně specializoval na protivýbuchovou ochranu, legislativu a problematiku okolo certifikací ATEX. Věnoval se problematice legislativních požadavků, hodnocení rizik a požadavkům na zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu, ale trendům v zajištění protivýbuchové ochrany.
„Explozí je rozhodně méně, než požárů, avšak pokud k nim dojde, jejich následky jsou často fatální jak pro výrobní technologie, tak lidské zdraví,“ vysvětloval Martin Kulich a představil metodiku hodnocení rizik výbuchu i dokumentaci v oblasti protivýbuchové prevence. Její absence je přitom častým nešvarem, se kterým se v rámci certifikací odborníci z VVUÚ v provozech setkávají. Za zásadní momenty, při kterých jsou rizika výbuchu často opomíjena, označil najíždění nebo útlum technologií, případně jejich poruchu. O tom, jak opravdu málo stačí k tomu, aby k výbuchu došlo, přesvědčila všechny přítomné vedoucí laboratoře VVUÚ Miroslava Polášková. Představila nejen samotnou práci, které se ostravská laboratoř věnuje, ale demonstrovala rovněž hořlavost a náchylnost k explozi u nejčastěji se vyskytujících prachů produkovaných výrobními provozy.
Pokud už k výbuchu dojde, existuje řada řešení, která umožňují zmírnit jeho dopad na výrobní technologie. Ty byly parketou pro specialisty ze společnosti RSBP, kteří se v několika prezentacích věnovali například možnostem eliminace výbuchu a jeho následků v uzavřených nádobách, zabránění přenosu výbuchu na další části technologie, popřípadě rizikům exploze při dopravě sypkých materiálů. Došlo tak na ukázky řízeného odlehčení přetlaku a představení principů odlehčení výbuchu. Řešily se rovněž základní požadavky pro navrhování ochranných systémů a používání ochranných systémů pro odlehčení výbuchu podle ČSN EN 14 491. Pomyslným zlatým hřebem semináře se potom stala ukázka velkorozměrového výbuchu na parkovišti před hotelem.
