Technologické trendy v době koronakrize a její důsledky pro tuzemský průmysl
Události posledních dní nenechávají nikoho na pochybách, že tuzemský průmysl čekají změny. Ti, pro které nebude dopad COVID-19 likvidační, musejí počítat s tím, že do starých kolejí už se nic nevrátí a budou muset na vzniklou situaci reagovat. Pokud něco současná situace ukázala, tak především fakt, že současné zavádění Průmyslu 4.0 nešlo u řady firem až na dřeň. Udržení konkurenceschopnosti proto bude v následujících letech více než kdy jindy záviset na investicích do automatizace, rozumné diverzifikaci výroby a regionální soudržnosti.
Celodenní konferenční webinář Výroba nové generace, pořádaný 28. dubna společností TradeMedia International, sledovala on-line více než stovka návštěvníků, kterým je jasné, že téma moderních technologií pro výrobu je stále důležité. V současné situaci pro majitele firem vyvstává mnoho otázek, na které se řada odborníků snažila najít upokojivou odpověď.
Chcete vidět celý záznam? Je dostupný zdarma za registraci zde>>
Jsou české firmy připraveny na investice?
Podle Jana Buriana z konzultantské společnosti IDC záleží především na jejich typu. „Jinak se určitě začnou chovat společnosti se zahraničními vlastníky a rozpočty. Navíc se momentálně rozpočty ořezávají, takže otázka investic bude výzvou. Plánovaných projektů se situace určitě dotkne. České firmy mají trochu jiný pohled. Vědí, že je třeba něco dělat, ale bude to pro ně náročné,“ predikuje následující vývoj Burian.
„Firmy v automotive prochází změnami. Všechny automobilky investovaly do produktů pro E-mobilitu, teď ale stály a jsou bez příjmů. Sledujeme proto tendence revidovat investice,“ potvrdil slova Jana Buriana Zdeněk Petzl ze Sdružení automobilového průmyslu.
Podle Jiřího Holoubka ze Svazu průmyslu a dopravy ČR jsou ale české malé a střední firmy ve výhodě. „K prvním krokům v digitální transformaci už začalo docházet. Není možné opustit rozjetý vlak a u malých a středních firem se možná naplno projeví jejich flexibilita, v čemž mají výhodu před velkými korporáty. U spousty z nich už neexistuje návrat před únor letošního roku. Nikdo nepočítá s tím, že vše vrátí do starých kolejí. Řada z nich si uvědomuje, že je třeba zapracovat na regionální soudržnosti.“
S Čínou nebo bez Číny?
To je aktuálně ožehavé téma řady firem, které jsou závislé na subdodávkách ze země vycházejícího slunce. Covid-19 paralizoval průmysl a přinesl bezprostřední dopady. Firmy potřebují materiál a lidi. Zvykem bylo v nákladově levných zemích pořizovat obojí. Díky epidemii se vše změnilo a zhoršila se dostupnost. Nabízí se logická reakce ve snížení závislosti na obojím. Lokální zdroje a využití robotů. Je ale třeba zajistit i vzdálený přístup k takovéto výrobě. Je to jedna z možností, jak na vzniklou situaci reagovat. Predikce hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy, ale vede k zamyšlení a zároveň varuje před unáhleným hledáním lokálních zdrojů.
„Přikládáme koronaviru větší význam, než jaký v dlouhodobém horizontu mít bude. Kde je napsáno, že nás dalších sto let něco podobného potká znovu? Série pandemií nemusí být vůbec reálná. Deglobalizace podle mě nehrozí. Firmy pořád budou vyrábět tam, kde se to vyplatí a s postupem času budou počítat s novými riziky. Mohutné stěhování výroby do Evropy nebo US neočekávám,“ myslí si Kovanda. Jeho slova potvrzuje i Jan Burian: „Začínají se znovu objevovat hlasy, nechat výrobu v Číně. Mají lidi a prvotní suroviny a jsou schopni vyrobit cokoli i za situace, kdy umírá spousty lidí. Je to smutné, ale je to fakt. S pandemií často počítají v krizových plánech. Mají zkušenosti například s epidemií SARS. My jsme se z ní nepoučili.“
Může utrpět konkurenceschopnost tuzemské výroby?
„Obava tady samozřejmě je. Pro řadu firem je ale zásadní zlepšení situace v západní Evropě v návaznosti na export. I když bude u nás dobře, moc zásadně se situace nezlepší, pokud nedojde k obratu rovněž Německu nebo Francii,“ dodává Burian. Dalším hřebíčkem do pomyslné rakve může být nedostatečná pomoc vlády tuzemským firmám. „Programy COVID 1 a2 byly koncepčně špatně uchopeny a objem pomoci byl směšně nízký. Vkládáme naděje do COVID 3 a doufáme, že se ty peníze opravdu dostanou k těm, co je potřebují. Dle mého názoru bychom nyní měli do státního dluhu hrábnout a v dobrých časech ho splácet a uvítal bych rovněž konstruktivní přístup opozice. Kapitálově slabší firmy mohou být kořistí pro zahraniční subjekty. Právě v těchto dnech se o tom ale rozhoduje. Pokud firmy nebudou mít kapitál na výrobu a investice, tak se jejich dodavatelé podívají jinam,“ myslí si Kovanda.
Technologické trendy
Během šestihodinového webináře byla prezentována rovněž celá řada produktových řešení, která si kladou za cíl, připravit výrobní firmy na fungování po opětovném restartu. Namátkou například robotická a IoT řešení společností FANUC nebo Mitsubishi, řešení různorodých požadavků výroby na jedné platformě od společnosti Beckhoff Automation, využití umělé inteligence ve výrobě na platformě ThingWorks od Cleverlance Industry nebo systém vzdálené správy od FOXONu a řada dalších. Motivující byly rovněž přednášky nabízející redukci vrcholového managementu a změny v systému řízení firem od ICE Industrial Services nebo využití rozšířené reality ve ŠKODA AUTO. Ostatně posuďte sami.
Záznam z webináře získáte za registraci. Již nyní přijměte také pozvání na další sérii webinářů, které vám mohou pomoci najít cestu ze současné krize. Najdete je na https://www.konference-tmi.cz/kalendar.html.
